Úvodní stránka
Bučovice
Dvůr Králové
Vyškovsko
Buchlov, Buchlovice
Perštejn
Slavkov
Veveří
Vyškov
Velehrad
Vranov nad Dyjí
Diapozitivy
Na dýze
Kroje


[CNW:Counter]



ICQ 345712333



Veveří
Základy hradu vzdáleného od centra města Brna přibližně 12 km stojí na ostrohu nad Brněnskou přehradou asi 800 let. Nejstarší dochovanou částí je hranolová věž. O zdejší stavbě "Stephanus de Weverin" (v majetku pravděpodobně Štěpána z Medlova, předka pánů z Pernštejna) se dovídáme z písemností markraběte moravského Vladislava Jindřicha a českého krále Přemysla Otakara I. Roku 1238 byl zdejším purkrabím Přibyslav z Křižanova (otec svaté Zdislavy), pravděpodobně odtud byla vykonávána správní a soudní moc pro oblast horního povodí Svratky. Vlastní hrad sloužil panstvu jako výchozí bod loveckých výprav. Koncem 13. století je vystavěna severní část vnitřního hradu s břitovou věží, snad i hradní kaple, uzavírající novou palácovou budovu. Stavby patrně již stály, když hrad navštívil Přemysl Otakar II., a to dne 30. srpna 1275. Na Veveří žijící zeměpanští úředníci požívali ve 14. století značné vážnosti, byli též pověřeni ochranou oslavanského, později žďárského, rajhradského a tišnovského kláštera. Karel IV. odstoupil roku 1349 Moravu svému mladšímu bratrovi Janu Jindřichovi a ten na hradě často pobýval. Roku 1375 bylo Veveří svědkem důležitých politických jednání, kterých se zúčastnili významní političtí činitelé říše a zemí Koruny české. Také proto se Jan Jindřich snažil o reprezentativní výzdobu hradu. Po jeho smrti však markrabě Jošt (syn Jana Jindřicha) dlí v těchto zdech jen zřídka. Zikmund jej roku 1421 zastavuje Petru Kutějovi a později jej spolu s celou Moravou odevzdává Albrechtu Habsburskému. Krátce po nástupu na trůn zapsal Jiří z Poděbrad Veveří knížeti Přemkovi Těšínskému. Od konce 15. století získává zástavní právo k hradu rod Václava z Ludanic, který jej prodává Janovi z Pernštejna a Janovi z Lipé, později jej vlastní pouze rod z Lipé. Během další historie se zde střídá řada majitelů a v roce 1844 kupuje panství podnikatel Jiří Šimon Sina, který zastával významné funkce v rámci rakousko-uherské monarchie. Jeho vnučka se provdala a knížete Řehoře Ypsilantiho, řeckého vyslance ve Vídni a hradu Veveří společně vrátili znovu lesk. Často zde pobývali, provedli zásadní parkové úpravy v okolí hradu, pořádali zde plesy a hony. Zajímavostí je, že roku 1908 zde baron Mořic Arnold Deforest-Bischofsheim hostil svého přítele Winstona Churchilla, který zde trávil část svatební cesty. V roce 1921 převzal hrad velkostatek Státního pozemkového úřadu, později transformovaný na Správu státních lesů a statků. Ve 30. letech byla část hradu využívána jako byty. Počátkem 40. let probíhají opravy omítek a nádvoří, památkáři však apelují na nutnost dalších investic, zejména na opravy soch stojících na mostě přes hradní příkop. V období 1942-45 se hrad stává majetkem policejních složek SS, tehdy jej navštívil i Heinrich Himmler. Koncem války byl vážně poškozen bombardováním a dělosteleckou palbou. Celková válečná škoda byla tehdy vyčíslena na 567 tis. Kč. Devastace hradu pokračovala i necitlivými zásahy v době, kdy zde sídlila Správa lesního hospodářství a závodní škola práce. V roce 1972 bylo Veveří předáno do správy Vysokého učení technického v Brně. VUT pronajalo objekt roku 1994 akciové společnosti Veveří. Financování oprav se však nepodařilo vyřešit a proto jej v roce 1999 převádí stát do správy Památkového ústavu v Brně (nyní Státního .památkového ústavu v Brně).